FAQ

Ano stačí použít sklo. Ovšem jedná se pracoviště, proto sklo musí být bezpečnostní. Samozřejmostí je závěrečné měření.

Četnost v nové normě není stanovena, uvažte podle místních podmínek. Doporučujeme minimálně 1 x za měsíc.

Jedině ionizátory. Máme v nabídce několik modelů ionizátorů.

Na trhu jsou většinou tzv. střídavé ionizátory. Jsou levnější než stejnosměrné.

Jsou přijatelné bavlněné pracovní oděvy? Máme v nabídce bavlněné oblečení, ale toto má v sobě kovové vlákno. Bavlna je lepší oblečení než z umělých vláken, pracovník se v bavlněném nepotí.

Nemusí. Norma řeší pracovní povrchy, podlahy, nástroje a přípravky.

Určitě se nic nestane. Mohl by však nastat případ, že jeden díl bude nabit a ten přenese náboj na druhé. Musíte mít na paměti, že všechny díly vložíte do skříně vybité. Pokud je výroba stabilní, tedy i manipulace, tak se není třeba ničeho obávat.

Dobrý den, máte vše vpořádku. Odpor 1MOhm plní funkci vybíjecí. Tzn, pokud je pracovník nabit, aby vybíjecí proud (od náramku) nebyl velký a nárazový. Pro Vás je důležité, že pracovník (tedy náramek) musí podle normy max. 35MOhm, což 2MOhm splňujete.

Pokud budete mít další dotaz, stačí napsat.
 

Jednoduché pracoviště postavíte velmi jednoduše a nemusí Vás velké peníze. Každopádně úvahy o tom, pracoviště postavím z toho co dům dal, jsou liché. Zde jsou jednotlivé komponenty, které potřebujete:

1. ESD podložku, stačí Vám cca 60 x 60 cm, prostě plocha, kterou potřebujete k práci. Podložka musí druk k připojení vidlice
2. Náramek, pokud jde o domácí, resp. servisní použití, raději si kupte kvalitnější, aby Vám dlouho vydržel
3. Vidlici na připojení země
4. Kablík k vidlici a podložce

V nabídce je kompletní servisní pracoviště. Celý sortiment antistatických pomůcek si můžete zakoupit v našem e-Shopu

ESD audit zajišťujeme. Nejprve předchází vytvoření cenové nabídky. Po obdržení objednávky jsme schopni audit podlahy provést do 2-5 pracovních dní, dle vytížení auditora. Služba je včetně protokolu z ESD auditu.

Kontrolují se měřičem elektrostatického pole dvě veličiny:
1) rychlost poklesu náboje, konkrétně z 1000V na 100V, která by měla být do 20 sec,
2) napětí ofsetu, tzn. rozložení kladných a záporných iontů.

Interval kontroly záleží na mnoha aspektech. Např. jak často se ionizátory používají, jak jsou pro danou výrobní činnost důležité apod. Doporučuje se měsíční kontrola spojená s údržbou ionizátorů, kdy se čistí emitory (piny) a poškozené emitory se vymění nebo se chybějící nahradí.

Více se o ionizátorech můžete dozvědět na našem praktickém workshopu, který je právě zaměřen na správnou funkčnost a údržbu ionizátorů.

ESD pracovní plochy doporučujeme čistit speciálními čisticími přípravky s antistatickými vlastnostmi. Můžete vyjít z doporučení, které Vám dá dodavatel ESD „lina“. Interval čištění se těžko specifikuje. Záleží totiž na konkrétních nárocích na čistotu prostředí, na druhu výroby, ale také na tom, jaké do výroby vstupují znečišťující látky (oleje, kartony apod.). Obecně platí: udržovat ESD pracovní plochy v čistotě.

Příklady čističů:
Antistatický čisticí prostředek na povrch a rohože Reztore
ESD čistič na rohože a stolní desky ZERO CHARGE

Máme zkušenosti s měřením systému osoba-obuv-podlaha na různých površích. Podle normy ČSN EN 61340-4-5 by tento systém měl mít rezistanci max 3,5x10⁷ Ohmů. I když se doměříme rezistance obuvi (mezi dvěma body) v řádech kOhmů (např. 30x10⁴ Ohmů), a ve stejných hodnotách se pohybuje i rezistance podlahy vůči zemi, není 100% jisté, že celý systém bude vyhovovat normě. Většinou záleží na materiálu podlahy. Stejný typ obuvi bude dosahovat při měření lepších výsledku na měkčích materiálech, jako jsou například ESD pryžové nebo vinylové podlahy, než na tvrdších litých podlahách. Připisujeme to "lepšímu kontaktu" podrážky s materiálem podlahy.
Podlaha by podle rozšířených informací měla dosahovat 1x10⁹ Ohmů, ale pokud přes podlahu uzemňujeme i operátory, pak je směrodatná hodnota systému osoba-obuv-podlaha, tedy zmiňovaných 3,5x10⁷ Ohmů. Před nákupem více párů obuvi doporučujeme nejdříve odzkoušet jeden pár v kombinaci s podlahou, pak teprve přistoupit k nákupu více párů.

ESD obuv

Ověřit, zda systém osoba-obuv-podlaha odpovídá normě, stačí po nákupu ESD obuvi. Tím odzkoušíte, že nakoupená obuv je kompatabilní s ESD podlahou v EPA. Pak už jen minimálně jednou za směnu testujete obuv na nášlapné desce testeru obuvi.
Popis zkoušky naleznete v  "Testování uzemňovacího systému osoba-obuv-podlaha".

Ano. V případě, že ESD operátorka nemá antistatický oděv (např. triko), může podprsenka ze syntetického materiálu generovat větší elektrostatický náboj. V tomto případě je vhodnější oblékat spodní prádlo z přírodních materiálů. Jestliže však personál na syntetické spodní prádlo obléká antistatický oděv, vytvoří se Faradayova klec a nebezpečí ESD se snižuje.

Příklad ESD trika

V normě 61340-5-2 v článku 4.7.4.2.3 Obuv naleznete: "…jelikož řada typů ESD obuvi vypadá jako běžná obuv, používá se pro zjednodušení monitorování a auditu speciální ESD štítek nebo značení." Nezní to však jako nařízení a dogma, ale spíše jen jako doporučení. Otázka zní, jestli se podaří prosadit u výrobce/dodavatele případnou reklamaci?

Ze zkušenosti: ESD obuv by měla mít symbol viditelně umístěný na vnější straně obuvi. Někdy jej nemá na povrchu, a to z estetických důvodů (např. manažerská obuv, dámské lodičky - někdy i sandále). Pak většinou značení naleznete zespodu na podrážce, nebo na vnitřní straně jazyku obuvi. Pokud ani tam ne, pak jedině v certifikátu o ESD vlastnostech k dané obuvi. Pokud je obuv již po záruce, můžete popřemýšlet o vlastním značení. Např. jemným tavením symbolu do podrážky, kde nedochází k ohýbání, aby při následném používání podrážka nepraskla.
 

Na nabíjení materiálů má největší vliv RH vzduchu. Na internetových stránkách naleznete různá doporučení, většinou 49-60% RH, 40-55% RH apod. Co se týká teploty prostředí, většinou se doporučuje v rozmezí 16-24°C, jiné zdroje uvádějí doporučenou teplotu na pracovišti v létě 23°-26°C a v zimě 20°-24°C. Vliv teploty na nabíjení je zřejmý při vyšších teplotách (např. 80°C).

Příklad teploměru/vlhkoměru

Názory na znovu používání HIC kartiček (Humidity Indicator Card) se liší. V některých pramenech se nedoporučuje používat opakovaně indikační kartičku vlhkosti, pokud už terčíky byly vystaveny vysoké RH a změnily barvu. Citace zahraničního dodavatele indikátorů vlhkosti: "Never reuse a indicator card if it has already changed color." Pro doplnění informací - wikipedia.org "Additionally, a positive reading on the 60 percent spot indicates that cards should not be re-used, as the high levels of humidity to which the card has been exposed will jeopardize the accuracy of low (5% RH) readings."  Při znovu použití kartičky HIC se údajně riskuje přesnost terčíku s nejnižší hodnotou RH (5%RH).

Je nutné ale dodat, že praxe je jiná. Společnosti HIC kartičky vysušují a opět zatavují do sáčků s bariérou proti vniknutí vlhkosti (MBB).

Více informací o součástkách citlivých na vlhkost, o způsobu jejich skladování a balení je možné se dozvědět na školení "Balení součástek v elektroprůmyslu" (1. března 2011).

Jelikož jsou kleště potřebné k výrobě a nelze je odstranit z EPA, jsou dvě možnosti:
1) změřit intenzitu elektrostatického pole během výrobního procesu v místě manipulace s ESDS. Nesmí přesáhnout 100 V/cm. K tomu slouží měřič elektrostatického pole.
2) změřit pole na daném izolantu - v tomto případě na kleštích. Maximální hodnota je 2000V. Použít vysokonapěťový voltmetr nejlépe s pamětí, aby uchoval "mžikové" hodnoty a měřit ve vzdálenosti, která je určená v návodu k použití daného voltmetru. Pokud naměříte elektrický potenciál větší než 2000V, pak doporučujeme nad místem manipulace použít ionizaci vzduchu.

Chápu, že je pro Vás důležité zjistit konkrétní plánované termíny školení. Činí tak většina společností, momentálně teď připravují rozpis školení na následující rok. Letos už školení ESD koordinátorů v předem vypsaném termínu neplánujeme. Prozatím jsme nestanovili ani termíny pro rok 2011, ale během jednoho týdne tak učiníme.  Sledujte, prosím, záložku aktuality, tam nové termíny zveřejníme.

Aktuální termíny odborných školení a workshopů

Z bezpečnostního hlediska je velikost přechodového odporu mezi ochrannou zdířkou a vodivou kostrou zkoušeného předmětu dle ČSN 331600, ČSN 3316010 stanovena do 0,1 Ohmů.

Dotykový odpor z hlediska ESD ochrany je požadován maximálně 2 Ohm, 2 mV. Více o uzemnění hrotů naleznete na www.hakko.cz.
 

Toto stanoví metrologický řád firmy dle zatřídění do kategorie měřidel. Doporučení zní jednou za 1-2 roky, záleží na počtu prováděných testování. Větší společnosti obvykle testery zasílají na kalibraci jednou ročně.

Kalibr pro Combo tester MaaB

Hodnota se odečítá dle normy po 15 vteřinách.

Příklad setu pro ESD koordinátory na měření podlah, pracovních stolů apod.

Minimum je 1x za směnu. Norma, která to tak doporučuje je ČSN EN 61340, část 5-1 a 5-2.
Ale v praxi má poslední slovo většinou zákazník (zadavatel zakázky). Pokud on požaduje testovat systém uzemnění osob vícekrát, většinou se na to musí přistoupit. Např. v automobilovém průmyslu se v současnosti často požadují testery se zápisem dat do PC, propojené s otevíráním dveří (turniketu).
Co se týká ESD obuvi, není tak spolehlivá (kvůli špíně na podrážkách), jako náramek, proto pro ni platí striktnější pravidla: také stačí 1x za směnu, ale pokud je podlaha ve výrobě znečištěná, může se stát, že by ESD obuv, která před hodinou úspěšně prošla přes tester, nemusela po hodině práce znova "projít". Důvodem bývá znečištěná podrážka. Pokud pracovníci v ESD obuvi chodí během pracovní doby do venkovních prostor, dle normy je doporučeno testovat po každém příchodu z venku.

Zasílám Vám citaci z normy ČSN EN 61340:
"…Nedůležité izolanty musí být odstraněny z pracovní stanice nebo z míst, kde se manipuluje s nechráněnými ESDS…."
"…Izolanty, které jsou důležité pro operace zpracování, musí být vyhodnoceny, aby se zabezpečilo:

• intenzita elektrostat. pole v místě, kde se manipuluje s ESDS, nesmí přesáhnout 10000V/m,
• jiné organizace měří pole na jednotlivých předmětech, které jsou přinášeny do EPA. Elektrostatický potenciál předmětu je měřen v předem stanovené vzdálenosti izolantu (návod k použití přístroje). Pokud elektrostatický potenciál měřený na povrchu izolantu potřebného pro zpracování, přesáhne 2000 V: musí být předmět udržován ve vzdálenosti alespoň 30 cm od ESDS…"

Pokud není možné dodržet vzdálenost 30 cm – může pomoci ionizace vzduchu, zvýšení vlhkosti, chemické ošetření. Snad Vám tato odpověď pomůže řešit situaci ve vaší výrobě. Obecně platí, že pravdu má vždy zadavatel zakázky, tedy váš zákazník. Ten by měl specifikovat, co je důležitý izolant k práci. Vždy doporučujeme - pokud je to finančně a organizačně možné - aby byly odstraněny všechny nepotřebné izolanty z EPA. Ale praxe je jiná - v EPA se běžně nacházejí palety, krabice, obaly z elektricky izolačních materiálů.
 

Za "antistatické minimum" lze považovat uzemněného pracovníka, řádně uzemněnou ESD pracovní plochu a ochranný obal samotné ESCS. ESD oděv je považován za doplňkový prvek uzemnění. Avšak nutno říci, že obyčejný oděv je velice nebezpečný zdroj elektrostatického náboje.

Příklad ESD trika

Doporučujeme ošetřit podlahu oběma speciálními přípravky na podlahu - zvlášť přípravkem s ESD vlastnostmi a zvlášť desinfekcí.

Příklady prostředků pro údržbu podlah:
ESD čistič podlah
ESD povrchová úprava podlahy

Ano. Snadno se stane, že ESD operátor bude při práci stát celou vahou na jedné noze. Druhé chodidlo pak není v kontaktu se zemí, a tím je znemožněno svedení náboje.

Příklad uzemňovací špičky na obuv

Možné to není. Ionizace vzduchu se používá jen jako doplňkový prvek pro svedení náboje z předmětů z izolačních materiálů (plastové přepravky, plastové moduly, folie apod.). Pracovníci musí být uzemněni pomocí náramku nebo ESD obuvi, popřípadě je možné použít "hands free" uzemnění pracovníků formou uzemnitelného pláště.

Příklad ionizátoru

NIKOLIV. Bezdrátové náramky nejsou účinné. Funkčnost bezdrátového náramku je nepřijatelná. Je velmi špatná ve srovnání s náramkem s vinutou šňůrou, a téměř stejná v případě, že nenosíme vůbec žádný náramek.

Uzemňovací náramek

O špercích se norma ČSN EN 61340-5-2 nezmiňuje. Samozřejmě je také důležité vzít v potaz bezpečnost práce. Dalším důvodem, proč při práci nepoužívat šperky, může být požadavek zadavatele zakázky (tedy vašeho zákazníka), který může striktně šperky při práci zakazovat. Jelikož jsou šperky většinou kovové, nejsou velkým ESD rizikem. Avšak může dojít k situaci, že řetízek na krku může být přeci jen nežádoucí. Záleží vždy na vedení společnosti, jaký postoj bude zastávat.

Nemusí v případě, že jsou elektrostaticky citlivé součástky chráněny vyhovujicím ESD obalem - tzn. ve stínicím sáčku nebo v ESD přepravce s ESD krytem, aby se vytvořila Faradayova klec a předešlo se tak možnému poškození součástek citlivých na ESD. Avšak vždy záleží v oblasti elektroprůmyslu v první řadě na požadavcích Vašeho obchodního partnera.

Příklad stínicího sáčku

Nemusí, norma řeší pouze pracovní plochy. Ale nábytek ošetřen polovodivým nátěrem představuje menší riziko poškození elektrostaticky citlivých součástek (ESCS). Doporučujeme mít kromě ESD pracovní plochy ošetřené také zásuvky pod stolem (např. polovodivým nátěrem). Eliminuje se tím výskyt elektrostatického pole v místech, kam se často odkládají předměty nutné k výrobě.

Příklad vodivého nátěru

Na pracovištích, kde se personál často pohybuje, tudíž je uzemnění přes náramky přinejmenším nepohodlné, je možné použít uzemňovací systém osoba - obuv - podlaha.

Nejprve však citace normy CLC /TR 61340-5-2:

Kapitola 4.5.2. Systém s náramky

„Náramek je vyžadován v IEC 61340-5-1 pro operace, kde pracovníci při manipulaci nebo zpracování předmětů a komponent citlivých na ESD sedí. Důvodem pro tento požadavek je, že systémy s podlahou a obuví nemusí poskytovat spolehlivý kontakt se zemí, protože nohy nemusí být vždy v kontaktu s podlahou, když osoba sedí.“

4.5.3 Systém s obuví a podlahou

"Tato metoda je vhodná, pokud se vyžaduje pohyblivost personálu nebo jde o prostory s polohou ve stoje, kdy náramky nejsou vhodné a musí se s předměty ESDS manipulovat nebo je převážet.“

Z tohoto vyplývá:

Za základní uzemnění personálu lze při práci ve stoje použít ESD obuv v kombinaci s ESD podlahou.

Navržené opatření:

V prostoru kolem SMD linky nainstalovat vodivou nebo disipativní podlahu, která se musí řádně uzemnit. Možností je více: nátěr, vynilové či pryžové mobilní podložky, ergonomické zátěžové podložky. Doporučujeme uzemnit přes 1MΩ rezistor a minimálně na dvou místech, a to z důvodu častého ukopnutí jediného zemnicího bodu podložky. Samozřejmostí je i kontrola rezistance podložky vůči zemi ve zvoleném intervalu. Doporučujeme jednou za tři měsíce. Personál musí používat ESD obuv (popřípadě pásky), která by se měla minimálně jednou denně testovat na testeru obuvi. Uzemňovací pásky na obuv nedoporučujeme, nejsou tak spolehlivé. Může z boty lehce vyklouznout uzemňovací proužek a rázem není osoba v kontaktu se "zemí". Pásky užívají nejčastěji návštěvy.

Jako minimum pro práci s elektrostaticky citlivým materiálem platí:

• uzemnit personál (použít náramek)
• uzemnit pracovní plochu
• chránit citlivé součástky speciálními obaly (vodivé, stínicí, disipativní, málo se nabíjející).

Jako komplexní systém ochrany ESDS (elektrostaticky citlivých součástek) se pak ještě využívá ESD oděvy, židle, podlaha, vozíky, ionizátory, ruční nářadí apod.

Úroveň ESD ochrany personálu určuje vždy společnost sama, vycházet by měla:

• z požadavku zákazníka (zadavatele zakázky), z jeho dokumentace a požadavků. Někteří vyžadují např. i dodržení teploty a vlhkosti vzduchu v celém výrobním procesu apod.
• z platných norem. V rámci ČR se nejvíce využívá česká národní norma ČSN EN 61340-5-1 nebo americká ANSI/ESD S20.20.

Také je určující citlivost součástek, sestav, se kterými se pracuje. Podle přiložených data listů je dobré určit nejcitlivější součástku a podle této hranice zvolit maximální možnou mez výskytu ESD (elektrostatického výboje).

Záleží i na pozici, ve které personál provádí práci. V sedě by měl užít k uzemnění náramek. Ve stoje je možno použít jak náramek, tak i ESD obuv v kombinaci s uzemněnou ESD podlahou.

Nesmí se také opomínat předpisy bezpečnosti práce. Např. pokud se ve vyhrazeném prostoru vyskytují holé vodiče s napětím, které přesahuje 250V střídavých a 500V stejnosměrných, použije se pro označení takovéhoto vyhrazeného prostoru nápis "Pozor - vyhrazený prostor s vysokým napětím". V takovém případě platí také jiné zásady v uzemnění personálu a je nutno tuto problematiku konzultovat blíže.

Při práci s výbušným materiálem platí také nadstandardní podmínky. Uvažovat by se mělo například i množství reklamací, tedy fakt, že může vznikat závažný problém při nedostatečné ochraně ESDS.

Doporučuji telefonickou konzultaci. Téma je dosti široké. Pořádáme i školení ESD operátorů a koordinátorů. Aktuální termíny školení.

Na vině bude pravděpodobně opravdu suchý vzduch v kombinaci se syntetickou podlahovou krytinou. Řešení záleží na Vašem rozhodnutí a možnostech případně změnit podlahovou krytinu. Doporučuji vysledovat na kterém povrchu se tělo nejvíce nabije. Příklady vzniku ESD naleznete na stránce "Elektrostatické napětí na pracovištích". A ještě jeden typ: v případě "rány" od nabitého automobilu jsme doporučili sedadlo ošetřit speciálním antistatickým sprejem. Dostala se nám zpětná vazba, že to funguje perfektně.

Norma ČSN EN 61340-5-1 požaduje u vozíků maximální rezistanci vůči zemi Rg < 1 x 10⁹ Ω, tzn. 1000MOhmů.
Rezistance vozíků vůči zemi se měří mezi policí vozíku (na ni postavit normou definovanou sondu) vůči zemi (blízkému uzemňovacímu bodu, vůči systému uzemnění budovy...). Tím se kontroluje celý systém včetně podlahy. Doporučujeme se zaměřit i na tento způsob měření. Rezistance vozíku vůči uzemňovacímu bodu Rgp, tedy vůči kolečku se měří například právě při nákupu vozíku. Záleží na Vás.

Na rezistanci vozíku vůči zemi má samozřejmě vliv:

• materiál koleček a vozíku (minimálně mají být 2 kolečka antistatická, nejlépe však všechny 4),
• dostatečné pospojení všech částí vozíku (tzn. řádně dotažené),
• nečistota na policích (pravidelně doporučujeme čistit),
• nečistota na kolečkách, podlaze (dbát na udržení pořádku).

Příklad ESD kolečka k židli

Pozor na názvosloví. V rámci České republiky se pojem antistatický zobecnil na všechny materiály, které se používají v EPA. Tzn. vodivý, disipativní, stínicí a málo se nabíjející. Kdežto např. v USA znamená antistatický pouze skupinu málo se nabíjejících materiálů (L = low charging material). Málo se nabíjející materiál má rezistanci (odpor) jako izolační materiál, ale díky speciálnímu složení negeneruje náboj. To jen na úvod.

Obuv , která se běžně používá pro uzemnění ESD operátorů, je jak vodivá, tak disipativní. Rozhodující je výsledná rezistance systému podlaha - obuv - osoba. Ta by neměla přesahovat 35 MOhmů. Před zavedením do výroby nově nakoupené obuvi, by měla být obuv prozkoušena - že vyhovuje hodnota celého systému. Postup nalezneta v normě ČSN EN 61340-4-5. Takto ověříte novou obuv a pak se již počítá s tím, že celkový systém je funkční a testuje se na testeru obuvi pouze systém osoba-obuv.
Žlutá značka ESD bude na všech typech obuvi (vodivé, disipativní - možná někde na trhu najdete i málo se nabíjející?). U vodivé obuvi je rychlejší svedení náboje do země, disipativní materiál se vyznačuje větší rezistancí - odporem.

Upozornění - nekupujte velké množství obuvi. Nejprve vyzkoušejte např. jeden pár a pak teprve zhodnoťte větší investice. Stále častěji se při auditech a školeních setkáváme s tím, že nová obuv neprochází ani přes denní test na testeru obuvi .

Skladovatelnost disipativních sáčků je obecně minimálně jeden rok. Ale pozor, na trhu jsou i permanentní dissipativní sáčky , u kterých jsou disipativní vlastnosti zaručeny minimálně po dobu 5 let. Takže 100% říci, jakou životnost mají disipativní vlastnosti těchto sáčků obecně, nelze. Každý dodavatel Vám poskytne různou kvalitu sáčků. Samozřejmě záleží na ceně a také na zemi původu.
Jestliže se používají opakovaně, doporučujeme je testovat alespoň výběrovým způsobem dle normy ČSN EN 61340-2-3. Samozřejmě jsou většinou směrodatné požadavky zadavatele zakázky.

Je důležité zhodnotit, při jaké činnosti se Vaše tělo nabíjí. Podobný problém řešili i osoby, které často cestují autem. Když se při vystupování z auta dotkly dveří, dostávali "ránu". Problém jim vyřešil antistatický sprej , kterým ošetřili čalounění sedadla. Problém bude asi v tom, že na židli "popojíždíte" v rámci pracovních činností po koberci. A tím se židle pravděpodobně silně nabíjí. Vyzkoušet také můžete ESD potah na židli s vetkaným vodivým vláknem. Takový potah by mohl snížit nabíjení. Samozřejmě by se potah řádně neuzemňoval, jak je tomu na ESD podlaze. Další způsob jak snížit nabíjení těla je - jak píšete - obouvat speciální obuv . Materiál podrážky je elektricky vodivý a během chůze po koberci se tělo nabíjí o něco méně, něž v obyčejné obuvi. Doporučuji popřemýšlet, jestli ránu dostáváte po té, co delší dobu sedíte, nebo se vaše tělo nabíjí při chůzi. Pro doplnění: nabíjení těla zvyšují elektricky izolační materiály oděvu - tzn. umělá vlákna, fleecové mikiny, svetry. Naopak bavlněné oděvy se nabíjí méně.
 

Proti požadavku zákazníka většinou - lidově řečeno - nejede vlak. Vše záleží právě na domluvě dodavatele a zadavatele zakázky.
Normy se od sebe moc neliší. Americká je možná v několika detailech přísnější. Evropská, tedy její nová verze z roku 2008, dokonce z americké vychází. Nebála bych se přijmout požadavek zákazníka. Máte pravdu, že většina společností v Česku požaduje normu evropskou. Nemálo firem ale vychází i z normy americké, většinou jsou to dceřinné společnosti z USA, Japonska apod. Školíme i společnosti, které se řídí americkou normou, i když naše školení se odvolává na normu evropskou.
Nejdůležitější požadované meze rezistancí se shodují, opravdu se norma liší jen v detailech. Doporučuji konzultovat konkrétní rozdíly z praxe se společností, která s americkou normou má několikaleté zkušenosti. Jestli máte takovou příležitost.

Aktuální termíny odborných školení

Podle normy 61340 by ESDS, které opouštějí EPA, měly být ve stínicím obalu. Tzn. v obalu, který odstíní nebezpečné elektrostatické pole. Vyhovující jsou sáčky s kovovou vrstvou nebo například vodivé přepravky. Proto z tohoto hlediska je disipativní obal a kartonová krabice nedostačující. Realita je však jiná. ESDS jsou často přepravovány Vámi popsaným způsobem. Záleží také na dohodě se zákazníkem. Doporučujeme vždy podmínky dopravy domluvit předem, aby nenastaly následně zbytečné komplikace.

Školení "Balení součástek v elektroprůmyslu"

Plastová podstava /i kdyby nebyla z vodivého materiálu, ale z materiálu s odporem větším než deset na dvanáctou ohmů/, by neměla mít na uzemnění koše vliv, protože, jak píšete, je uzemněn kabelem.
V případě, že by byl materiál podstavy elektricky izolační, mohl by generovat elektrostatický náboj, který je v EPA nežádoucí. V EPA by se neměly vyskytovat žádné izolační materiály, které nejsou potřebné k výrobě. Vodivost plastové podstavy můžete přeměřit rezistance setem se sondami, nebo obyčejným ohmmetrem.

Většinou se dodávají opravdu podlahové pásky bez ESD vlastností. Nabízíme obě varianty. Více informací naleznete konkrétně: disipativní podlahová páska s šipkou .

Potrubí musí být opravdu ošetřeno z vnitřní strany a musí být řádně uzemněno. Měřit napětí lze i na povrchu, ale bude několikanásobně menší než uvnitř potrubí, kde dochází k samotnému tření. Příklad fieldmeteru .

U náramků je to z důvodu možného poškození vodivých vláken na jeho vnitřní straně nebo poškození přívodního kablíku. Další příčinou nefunkčnosti náramku je znečištění náramku nebo i příliš suchá pokožka operátora, kdy je nutné zajistit dostatečné zvlhčení pokožky pod náramkem. U obuvi se jedná většinou o nečistou podrážku. Špína na podrážce lehce vytvoří izolační vrstvu a rázem není obuv antistatická. Často se při auditech setkáváme s tím, že namátkou vybraný operátor neprojde přes tester obuvi. Pak stačí jen umýt podrážku a vodivé vlastnosti obuvi jsou opět obnovené. Nefunkční uzemňovací systém osoba-obuv-podlaha je často zapříčiněn špínou na podlaze. Proto by se mělo dbát i na čistotu EPA prostor, hlavně v kritických místech jako je např. okolí pájecí vlny.

Uzemňovací náramek
Tester náramků

Materiály, co jste vyjmenoval, jsou opravdu z heldiska ESD (elektrostatického výboje) nebezpečné. Je možné na nich v klidu naměřit i 2kV statického náboje. Bavlna byla dříve používána jako dostatečný antistatický oděv, což ale v dnešní době už neplatí. Přípustný je pouze antistatický oděv z textilie, která obsahuje vodivé vlákno. Na trhu je běžně k sehnání oděv s kovovým nebo karbonovým vláknem (vetkáno jako proužek nebo jako mřížka), novinkou je textilie, ve které jsou rozmělněné vodivé částice - obdoba malíru. Antistatický oděv dle normy ČSN EN 61340 musí překrývat v oblasti paží a trupu spodní oděv. Například u antistatické vesty je nevhodné pod ní navléci triko s dlouhým rukávem. Je žádoucí věnovat pozornost správné péče o ESD oděvy.