FAQ

O špercích se norma ČSN EN 61340-5-2 nezmiňuje. Samozřejmě je také důležité vzít v potaz bezpečnost práce. Dalším důvodem, proč při práci nepoužívat šperky, může být požadavek zadavatele zakázky (tedy vašeho zákazníka), který může striktně šperky při práci zakazovat. Jelikož jsou šperky většinou kovové, nejsou velkým ESD rizikem. Avšak může dojít k situaci, že řetízek na krku může být přeci jen nežádoucí. Záleží vždy na vedení společnosti, jaký postoj bude zastávat.

Nemusí v případě, že jsou elektrostaticky citlivé součástky chráněny vyhovujicím ESD obalem - tzn. ve stínicím sáčku nebo v ESD přepravce s ESD krytem, aby se vytvořila Faradayova klec a předešlo se tak možnému poškození součástek citlivých na ESD. Avšak vždy záleží v oblasti elektroprůmyslu v první řadě na požadavcích Vašeho obchodního partnera.

Příklad stínicího sáčku

Nemusí, norma řeší pouze pracovní plochy. Ale nábytek ošetřen polovodivým nátěrem představuje menší riziko poškození elektrostaticky citlivých součástek (ESCS). Doporučujeme mít kromě ESD pracovní plochy ošetřené také zásuvky pod stolem (např. polovodivým nátěrem). Eliminuje se tím výskyt elektrostatického pole v místech, kam se často odkládají předměty nutné k výrobě.

Příklad vodivého nátěru

Na pracovištích, kde se personál často pohybuje, tudíž je uzemnění přes náramky přinejmenším nepohodlné, je možné použít uzemňovací systém osoba - obuv - podlaha.

Nejprve však citace normy CLC /TR 61340-5-2:

Kapitola 4.5.2. Systém s náramky

„Náramek je vyžadován v IEC 61340-5-1 pro operace, kde pracovníci při manipulaci nebo zpracování předmětů a komponent citlivých na ESD sedí. Důvodem pro tento požadavek je, že systémy s podlahou a obuví nemusí poskytovat spolehlivý kontakt se zemí, protože nohy nemusí být vždy v kontaktu s podlahou, když osoba sedí.“

4.5.3 Systém s obuví a podlahou

"Tato metoda je vhodná, pokud se vyžaduje pohyblivost personálu nebo jde o prostory s polohou ve stoje, kdy náramky nejsou vhodné a musí se s předměty ESDS manipulovat nebo je převážet.“

Z tohoto vyplývá:

Za základní uzemnění personálu lze při práci ve stoje použít ESD obuv v kombinaci s ESD podlahou.

Navržené opatření:

V prostoru kolem SMD linky nainstalovat vodivou nebo disipativní podlahu, která se musí řádně uzemnit. Možností je více: nátěr, vynilové či pryžové mobilní podložky, ergonomické zátěžové podložky. Doporučujeme uzemnit přes 1MΩ rezistor a minimálně na dvou místech, a to z důvodu častého ukopnutí jediného zemnicího bodu podložky. Samozřejmostí je i kontrola rezistance podložky vůči zemi ve zvoleném intervalu. Doporučujeme jednou za tři měsíce. Personál musí používat ESD obuv (popřípadě pásky), která by se měla minimálně jednou denně testovat na testeru obuvi. Uzemňovací pásky na obuv nedoporučujeme, nejsou tak spolehlivé. Může z boty lehce vyklouznout uzemňovací proužek a rázem není osoba v kontaktu se "zemí". Pásky užívají nejčastěji návštěvy.

Jako minimum pro práci s elektrostaticky citlivým materiálem platí:

• uzemnit personál (použít náramek)
• uzemnit pracovní plochu
• chránit citlivé součástky speciálními obaly (vodivé, stínicí, disipativní, málo se nabíjející).

Jako komplexní systém ochrany ESDS (elektrostaticky citlivých součástek) se pak ještě využívá ESD oděvy, židle, podlaha, vozíky, ionizátory, ruční nářadí apod.

Úroveň ESD ochrany personálu určuje vždy společnost sama, vycházet by měla:

• z požadavku zákazníka (zadavatele zakázky), z jeho dokumentace a požadavků. Někteří vyžadují např. i dodržení teploty a vlhkosti vzduchu v celém výrobním procesu apod.
• z platných norem. V rámci ČR se nejvíce využívá česká národní norma ČSN EN 61340-5-1 nebo americká ANSI/ESD S20.20.

Také je určující citlivost součástek, sestav, se kterými se pracuje. Podle přiložených data listů je dobré určit nejcitlivější součástku a podle této hranice zvolit maximální možnou mez výskytu ESD (elektrostatického výboje).

Záleží i na pozici, ve které personál provádí práci. V sedě by měl užít k uzemnění náramek. Ve stoje je možno použít jak náramek, tak i ESD obuv v kombinaci s uzemněnou ESD podlahou.

Nesmí se také opomínat předpisy bezpečnosti práce. Např. pokud se ve vyhrazeném prostoru vyskytují holé vodiče s napětím, které přesahuje 250V střídavých a 500V stejnosměrných, použije se pro označení takovéhoto vyhrazeného prostoru nápis "Pozor - vyhrazený prostor s vysokým napětím". V takovém případě platí také jiné zásady v uzemnění personálu a je nutno tuto problematiku konzultovat blíže.

Při práci s výbušným materiálem platí také nadstandardní podmínky. Uvažovat by se mělo například i množství reklamací, tedy fakt, že může vznikat závažný problém při nedostatečné ochraně ESDS.

Doporučuji telefonickou konzultaci. Téma je dosti široké. Pořádáme i školení ESD operátorů a koordinátorů. Aktuální termíny školení.

Na vině bude pravděpodobně opravdu suchý vzduch v kombinaci se syntetickou podlahovou krytinou. Řešení záleží na Vašem rozhodnutí a možnostech případně změnit podlahovou krytinu. Doporučuji vysledovat na kterém povrchu se tělo nejvíce nabije. Příklady vzniku ESD naleznete na stránce "Elektrostatické napětí na pracovištích". A ještě jeden typ: v případě "rány" od nabitého automobilu jsme doporučili sedadlo ošetřit speciálním antistatickým sprejem. Dostala se nám zpětná vazba, že to funguje perfektně.

Norma ČSN EN 61340-5-1 požaduje u vozíků maximální rezistanci vůči zemi Rg < 1 x 10⁹ Ω, tzn. 1000MOhmů.
Rezistance vozíků vůči zemi se měří mezi policí vozíku (na ni postavit normou definovanou sondu) vůči zemi (blízkému uzemňovacímu bodu, vůči systému uzemnění budovy...). Tím se kontroluje celý systém včetně podlahy. Doporučujeme se zaměřit i na tento způsob měření. Rezistance vozíku vůči uzemňovacímu bodu Rgp, tedy vůči kolečku se měří například právě při nákupu vozíku. Záleží na Vás.

Na rezistanci vozíku vůči zemi má samozřejmě vliv:

• materiál koleček a vozíku (minimálně mají být 2 kolečka antistatická, nejlépe však všechny 4),
• dostatečné pospojení všech částí vozíku (tzn. řádně dotažené),
• nečistota na policích (pravidelně doporučujeme čistit),
• nečistota na kolečkách, podlaze (dbát na udržení pořádku).

Příklad ESD kolečka k židli

Pozor na názvosloví. V rámci České republiky se pojem antistatický zobecnil na všechny materiály, které se používají v EPA. Tzn. vodivý, disipativní, stínicí a málo se nabíjející. Kdežto např. v USA znamená antistatický pouze skupinu málo se nabíjejících materiálů (L = low charging material). Málo se nabíjející materiál má rezistanci (odpor) jako izolační materiál, ale díky speciálnímu složení negeneruje náboj. To jen na úvod.

Obuv , která se běžně používá pro uzemnění ESD operátorů, je jak vodivá, tak disipativní. Rozhodující je výsledná rezistance systému podlaha - obuv - osoba. Ta by neměla přesahovat 35 MOhmů. Před zavedením do výroby nově nakoupené obuvi, by měla být obuv prozkoušena - že vyhovuje hodnota celého systému. Postup nalezneta v normě ČSN EN 61340-4-5. Takto ověříte novou obuv a pak se již počítá s tím, že celkový systém je funkční a testuje se na testeru obuvi pouze systém osoba-obuv.
Žlutá značka ESD bude na všech typech obuvi (vodivé, disipativní - možná někde na trhu najdete i málo se nabíjející?). U vodivé obuvi je rychlejší svedení náboje do země, disipativní materiál se vyznačuje větší rezistancí - odporem.

Upozornění - nekupujte velké množství obuvi. Nejprve vyzkoušejte např. jeden pár a pak teprve zhodnoťte větší investice. Stále častěji se při auditech a školeních setkáváme s tím, že nová obuv neprochází ani přes denní test na testeru obuvi .

Skladovatelnost disipativních sáčků je obecně minimálně jeden rok. Ale pozor, na trhu jsou i permanentní dissipativní sáčky , u kterých jsou disipativní vlastnosti zaručeny minimálně po dobu 5 let. Takže 100% říci, jakou životnost mají disipativní vlastnosti těchto sáčků obecně, nelze. Každý dodavatel Vám poskytne různou kvalitu sáčků. Samozřejmě záleží na ceně a také na zemi původu.
Jestliže se používají opakovaně, doporučujeme je testovat alespoň výběrovým způsobem dle normy ČSN EN 61340-2-3. Samozřejmě jsou většinou směrodatné požadavky zadavatele zakázky.

Je důležité zhodnotit, při jaké činnosti se Vaše tělo nabíjí. Podobný problém řešili i osoby, které často cestují autem. Když se při vystupování z auta dotkly dveří, dostávali "ránu". Problém jim vyřešil antistatický sprej , kterým ošetřili čalounění sedadla. Problém bude asi v tom, že na židli "popojíždíte" v rámci pracovních činností po koberci. A tím se židle pravděpodobně silně nabíjí. Vyzkoušet také můžete ESD potah na židli s vetkaným vodivým vláknem. Takový potah by mohl snížit nabíjení. Samozřejmě by se potah řádně neuzemňoval, jak je tomu na ESD podlaze. Další způsob jak snížit nabíjení těla je - jak píšete - obouvat speciální obuv . Materiál podrážky je elektricky vodivý a během chůze po koberci se tělo nabíjí o něco méně, něž v obyčejné obuvi. Doporučuji popřemýšlet, jestli ránu dostáváte po té, co delší dobu sedíte, nebo se vaše tělo nabíjí při chůzi. Pro doplnění: nabíjení těla zvyšují elektricky izolační materiály oděvu - tzn. umělá vlákna, fleecové mikiny, svetry. Naopak bavlněné oděvy se nabíjí méně.